vrtošivý (*vrtošný Hol., *vrtošní Klost.) příd. mající vrtochy (ve význ. 1), vrtochům podléhající; rozmarný 2, náladový 1: v-á žena; v-é počasí nestálé; v. osud; v-á mysl; → přísl. vrtošivě (*vrtošně Vodák): v. podupávat (Uh.); → podst. vrtošivost (*vrtošnost Vodák), -i ž.: stařecká v.