vryp, -u m. (6. j. -u) 1. rýpnutí do něčeho; vyrytý bod n. rýha ap.: poškození malby hlubokými vrypy; okraj knoflíku s ozdobnými vrypy; přen. vrásky, vrypy těžkého života (Drda); – archeol. hliněné nádoby zdobené nehtovými vrypy *2. zarytí, zaboření do něčeho: bolestný v. prstů do paže (Kop.) 3. miner. barva vyrýpnutého n. otřeného prášku nerostu