vstřebati dok. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej) (co) přijmout do sebe a spotřebovat, zpracovat; resorbovat (odb.), absorbovat (odb.): pokožka dobře vstřebala krém; voda pomáhá tělu v. lék; jílovitá půda nevstřebala vodu nevsákla; přen. kniž. slovanské obyvatelstvo vstřebalo do sebe zbytky neslovanského obyvatelstva (Z. Nej.); — vstřebati se dok. proniknout do něčeho a být spotřebován, zpracován: mast se rychle vstřebala do pokožky; živiny se z dutiny střevní vstřebají do krve; voda se rychle vstřebala do půdy vsákla se; přen. kniž. nenávist vstřebala se mu do krve (Vrba); med. vstřebání exsudátu zmizení vsáknutím; — ned. vstřebávati, v. se, vstřebovati