vtírati ned. (1. j. -ám) 1. k vetříti: v. krém do pokožky; v. olej do barvy †2. (koho, co komu) vnucovat: v. jiným svůj úsudek (Havl.); — vtírati se ned. 1. k vetříti se: v. se mezi dva přátele; v. se do cizího tajemství; nic se nelichotil, nevtíral (Jir.); přen. nedostatek vtíral se do příbytku (Lum.); dům nevtírající se do očí nádherou (Staš.) 2. (kam) neodbytně pronikat do mysli; napadat 3: opět vtíraly se vzpomínky; myšlenka vtírala se do mysli; zpíváme, když se vtírá stesk (Fuč.); → nás. vtírávati, vtírávati se