vtrhnouti dok. (min. -hl, trp. -žen) 1. (kam; na koho) násilně, zprav. s nepřátelským úmyslem vniknout; vpadnout 1: nepřítel vtrhl do země vrazil; v. na nepřítele; řidč. zast. v. do pole (Jir.) vytáhnout, jít do války; řidč. expr. kdyby tak na tebe najednou vtrhly vdavky (Jir.) přišly, trhly 3 (ob. expr.) 2. expr. (kam) prudce vstoupit; vpadnout 2, vniknout 1: diváci vtrhli na hřiště; přeběhla dvorek a vtrhla do sklepa; přen. do církve vtrhla i šalba, lež a násilí (M. Krat.) 3. (koho, co kam) řidč. expr. trhnutím někde umístit; někam strhnout: v. na sebe kabát (Jahn); – lásky slast mne vtrhla do víry (Zey.)