vuřt (†vuršt Ner.), -u m. (6. j. -u, -ě) (z něm.) 1. uzenářský výrobek ve tvaru krátkého silného válečku; buřt (ob.): věnec vuřtů; opékané vuřty; vuřty s octem a cibulí; ♦ expr. to je (mi) v. (čast. buřt) jedno 2. poněk. zast. obl. salám: koupit si kus vuřtu (Salich.); → expr. zdrob. k 1 vuřtík, -u, -a (6. mn. -cích), vuřtíček, -čku, -čka (6. mn. -čcích, -čkách) m.; — vuřtový příd.