vyústiti, poněk. zast. vyústiti se (Mach.) dok. (3. mn. -í, rozk. -usť, -ústi) 1. k ústiti, ústiti se: vyústění řeky do moře; průplav vyústí do Odry; vod. vyústění kanalizační stoky do řeky; zeměd. vyústění drénů do odvodňovacího kanálu; – polní cesta vyústila na silnici, do lesa; vyústění ulice na náměstí; cesty, které nemohou v. jinam než k socialismu (Zápot.); přen. kniž. stávka hrozila v. v povstání, povstáním (Tvorba) změnit se, skončit; vývoj, který vyústil v nynější válce (Lid. nov.) vyvrcholil jí; čekala, jakým směrem vyústí tento rozhovor (J. Mar.) vyvine se *2. ve spoj. v. slovo (Hol.) vyslovit 1