vyčerpaný příd. 1. takový, kt. se vyčerpal (ve význ. 1) n. byl vyčerpán (ve význ. 3), trpící vyčerpáním: tělesně, psychicky, nervově v. člověk vysílený, unavený; v-á armáda; finančně v. bez finančních prostředků; přen. v-é kultury (Kar.) 2. zcela, úplně vypotřebovaný, spotřebovaný: v. důl, pramen; v-é zdroje; nevyčerpaná úvěrová rezerva; válkou v-é hospodářství; → přísl. vyčerpaně: v. se zhroutit, ležet; v. klesnout na židli; → podst. vyčerpanost, -i ž. vyčerpání: úplná v.; tělesná, nervová v.; v. ustupujícího vojska; krajní ekonomická v. země (R. právo); — v. též vyčerpati, v. se