vyčpělý příd. takový, kt. vyčpěl; vyčichlý: v-é pivo; v-á voňavka; – expr. verše velmi odstálé a v-é (Šal.) kt. pozbyly svěžesti; ulpívat na věcech přežilých, v-ch (Staš.); → přísl. vyčpěle: verše zněly v. (Vodák); → podst. vyčpělost, -i ž.