vyřknouti dok. (rozk. -řkni, min. -řkl, trp. -řčen, -řknut, zast. -rčen Havl. aj.) kniž. (co) 1. pronést, vyslovit 1: v. závažná slova; nevyřčené otázky, myšlenky; v. hrozbu; v. něco nevlídně 2. úplně, dopodrobna vypovědět, slovy vyjádřit; vyříci 1, vypovědět 1: v. celou pravdu; k nevyřknutí vzácné připadalo jí všechno (R. Svob.) 3. vyhlásit 1 (něj. ustanovení, rozhodnutí), prohlásit 2: rozsudek byl vyřčen, vyřknut; v. ortel smrti; kletbu svou v. nad městem (Ner.); — †vyřknouti se dok. projevit své názory, své mínění: nikdá se ouplně nevyřknou (Tyl)