vyšetřovati ned. 1. k vyšetřiti 1, 2: v. podvod, vraždu, spiknutí; v. životní úroveň obyvatelstva zkoumat; – v. pacienta; vyšetřování tělesného i duševního stavu 2. (koho, 4. p.) klást na základě úřední pravomoci někomu dotazy pro objasnění něj. činu n. něj. události: byl zatčen a vyšetřován; v. obviněného na svobodě