vyběhati dok. (co) 1. řidč. běháním (ve význ. 1) získat: kůň, který vyběhal svému majiteli statisíce 2. běháním (ve význ. 1, 2) pozbýt, ztratit: co jsi v zimě přibrala na váze, v létě vyběháš 3. expr. běháním (ve význ. 4) obstarat, opatřit, sehnat: v. povolení, dokumenty potřebné k sňatku; sama si vyběhala pobyt v lázních *4. expr. vychodit 1: v. školu (Rais); — vyběhati se dok. 1. dosyta užít běhání (ve význ. 1, 2) (v. vy- II): v. se na čerstvém vzduchu vylítat se; po takovém vyběhání chutná 2. (z čeho) běháním (ve význ. 1, 2) pozbýt, ztratit něco: z té tloušťky se musíš v.; v. se ze špatné nálady 3. tech. stálým dlouhotrvajícím během (ve význ. 3) se opotřebovat: ložiska se vyběhala; motor se vyběhal