vychovaný příd. takový, jemuž se dostalo dobré výchovy; společensky slušný, uhlazený: dobře v-é dítě; pejsek slušně v. (Poláč.) vycvičený, vycepovaný; přen. básník čistých, v-ch, kultivovaných smyslů (Šal.); – ani stín netrpělivosti neporušil v. klid (senátorův) (Pujm.) výchovou získaný, vštípený; → přísl. vychovaně: v. jíst; — v. též vychovati a nevychovaný