vydutý příd. 1. prohnutý ven; vypouklý: v-é břicho nafouklé; košilka s v-mi rukávy; přen. klenbovité v-é stropy; v. balkón (Til.) 2. prohloubený dovnitř: v. kmen stromu vyhloubený; → přísl. k 1 *vydutě (R. Svob.); → podst. vydutost, -i ž.; — v. též vydouti, v. se