vyhladovělý (*vyhladověný Něm., Z. Nej.) příd. takový, kt. vyhladověl: unavený a v. partyzán; v. pes; v-é město; přen. expr. v-é smysly neukojené; v-é stodoly (Vrba) prázdné; → přísl. *vyhladověle: jedla v. (Hlad.) hladově; → podst. *vyhladovělost, -i ž. (Slád.)