vyhoditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) 1. (co, koho; řidč. čím, kým) hozením (ve význ. 1) dostat do výše; hodit za účelem ulovení: v. míč; v. klobouk; v. tanečnici, dítě do výše vymrštit; v. si tlumok na rameno hodit si; vlna ho vyhodila na břeh vynesla; přen. expr. v. stovku oknem, do větru zbytečně utratit; v. vtip (Svět.) pronést; motor. slang. v. rychlost vysunout, vyřadit; – v. síť; v. udici, přen. (Herrm.) snažit se získat ženicha 2. (čím; co; ~) (zprav. o koni) rychle, prudce pohnout někt. částí těla: kůň vyhodil zadkem hodil; koně vyhodí hlavy pyšně do povětří (Něm.); kůň vyhodil a kopl; přen. však on jednou vyhodí kopytem (Pfleg.) vzepře se; ♦ v. si z kopejtka, řidč. z kopýtka zahýřit si; řidč. v. (si) přes postraňky (Šrám., Sez.) zadovádět si, zahýřit si 3. ust. spoj. v. do povětří ap. (co) výbuchem třaskaviny zničit: v. most, trať, budovu do vzduchu 4. řidč. (co) kopáním (ve význ. 1) a odhazováním země vyhloubit a navršit: v. strouhu, násep 5. (co, koho) jiným, zprav. energickým pohybem odstranit, zbavit se něčeho, někoho: v. papír z vlaku; v. pecku oknem do zahrady hodit; z hnízda vyhozené ptáče; vyhození místodržících; vyhodil ho ze sedla, přen. hovor. zbavil ho postavení, moci, odloudil mu děvče ap.; rotačka vyhodila za hodinu celý náklad vytiskla; sport. publ. (při hokeji) v. touš z obranné třetiny; – v. všechno z kapes; vyhodili ho ze dveří; přen. expr. továrna vyhodila skupiny (dělníků) (Olb.) z továrny se vyhrnuly skupiny; slang. v. někoho z linky přerušit telefonický rozhovor 6. (co) dát pryč (zvl. něco překážejícího), zbavit se něčeho; odklidit 1, odstranit 1; expr. (koho, 4. p.) propustit, vyloučit (ze zaměstnání, ze školy, z politické strany ap.): v. harampádí; v. nábytek do kolny; přen. v. čárky (Ner.) vypustit, škrtnout; – expr. v. někoho ze služby, z práce; vyhodili ho na hodinu vyhnali; v. dítě ze školy; socialisté byli vyhozeni z vlády; v. někoho z bytu vypovědět; v. žadatele odmítnout; ♦ expr. v. někoho na ulici, na dlažbu propustit ze zaměstnání n. vypovědět z bytu 7. expr. (co) zbytečně utratit, vydat (peníze ap.); promrhat 1, promarnit 1, rozházet 4: v. peníze za brak; zbytečně halíře nevyhodí 8. kart. slang. (co) v. trumf(a), poslední kartu vynést, přen. uvést pádný důvod 9. zast. ob. a slang. (co) stanovit, určit 1: (národ) by mu měl něco na vyživenou v. (Tyl); v. (na výrobu lisu) pětiletou lhůtu (R. právo); v. kvótu, cenu; — vyhoditi se dok. řidč. poněk. zast. 1. vymrštit se: (štika) se vyhodila nad vodu (Hál.); val (vody) se vyhodí přes srub (studně) (Něm.) přelije se 2. nář. náhle se objevit, vyrazit se (na kůži): pod vlasy se vyhodily strupy (Salich.); — ned. vyhazovati, v. se