vyhrožovati ned. 1. (komu; čím; ~; †co Svět.) k vyhroziti 3, hrozbami (ve význ. 1) někoho zastrašovat, nutit k povolnosti; hrozit 1: vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu (Havl.); v. násilím, pomstou, udáním; vyhrožoval mu, že mu hlavu utrhne; zpola prosíš, zpola vyhrožuješ (Vanč.); přen. její černé oči vyhrožovaly (Olb.); práv. nebezpečné vyhrožování trestný čin způsobený hrozbou těžké újmy na zdraví, hrozbou usmrcení n. škody na majetku 2. (čím) hrozit 2: v. nožem, zbraní; pravou (rukou) v. ven do lesa (Jir.) ○ předp. na- se