vyjádřitelný příd. takový, kt. může být vyjádřen (ve význ. 1): těžko v. pocit postižitelný, vypověditelný; význam jazykem v. (Muk.); matematicky v-é vztahy; → podst. *vyjádřitelnost, -i ž. (Muk.); — v. též nevyjádřitelný