vyjmenovati dok. (koho, co) k jmenovat (ned.) 2, 4: v. české panovníky 13. století; v. účastníky schůze; v. železniční stanice trati; co všechno chtějí, nelze ani v.; – zast. v. (někoho) za ředitele Akademie v Berlíně (Koll.) ustanovit; škol. jaz. vyjmenovaná slova vyňatá