vykonati dok. poněk. kniž. ke konati 1. (co) provést něj. činnost; udělat 1, učinit 1, provést 4, uskutečnit: v. let; v. návštěvu, prohlídku; v. cestu absolvovat; v. službu, zkoušku; v. přípravy; v. dobrý skutek; v. rozsudek; v. poctivý kus práce; v. pomstu pomstít se; práce v nezdravém prostředí a nedostatečná strava vykonaly své přinesly příslušné následky (zhoršení stavu, smrt) 2. (co pro koho) udělat něco dobrého, ušlechtilého: co jsem pro jeho děti vykonala (Šim.); co můj manžel pro bratří vykonal (Jir.) 3. (co) uplatnit: v. nátlak; práv. v. právo; — ned. vykonávati