vykonavatel (*vykonavač Sova, Z. Nej., †vykonatel Klicp., Ner. aj.), -e m. (vykonavatelka, -y ž.) poněk. kniž. kdo něco vykonává; uskutečnitel, uskutečňovatel: v. práce, příkazů; v. spravedlnosti; práv. (dř.) soudní v. exekutor