vylézti dok. (1. j. -lezu, rozk. -lez, min. -lezl) 1. (odkud) lezením (ve význ. 1) se dostat ven: had vylezl z díry; v. nepozorovaně z úkrytu 2. expr. (kam, odkud) vyjít, opustit 1 (co): bylo zima, že nikdo nevylezl ven; v. z postele; ani nevylezl přes práh (Merh.) 3. ob. a expr. (odkud) vystoupit 4; vůbec se z něčeho dostat: v. z auta, z vlaku; – vylezl ze svého kalmuku (Herrm.) vysvlékl se; vylezla jsem z toho (nemoci) (Herrm.) 4. (kam) lezením (ve význ. 1) se dostat vzhůru: v. na strom vyšplhat se; v. po žebříku na půdu 5. ob. a expr. (kam) pomalu, namáhavě vystoupit, lezením (ve význ. 2) se dostat vzhůru; vystoupit 1: v. na rozhlednu; vylezla s taškou jen do prvního patra 6. stát se viditelným, zjevným, vytlačit se ven; objevit se, ukázat se 1, 2, vyvstat: dítěti vylezly první zoubky; ze země vylezl podběl vyrostl; ♦ expr. oči mu vylezly z důlků chtivě n. s hrůzou něco zpozoroval, podivil se; beztoho to jednou všechno vyleze vyjde najevo; v. s pravdou, barvou (ven) říci otevřeně, co se myslí, co se zamýšlí 7. ob. dosáhnout urč. vysoké hodnoty, ceny, počtu ap.: teploměr vylezl nad 30°; ceny vylezly nahoru; počítali tam, a vždycky to vylezlo na deset milionů (Bass) ○ předp. po-