vyletěti, (3. mn. -í), vylétnouti, ob. vylítnout (min. -tl, podst. -tnutí) dok. 1. (odkud) letem (ve význ. 1) se dostat ven: vlaštovka vyletěla, vylítla z chléva; ze skříně vyletěli moli 2. (o ptačích mláďatech) stát se schopným samostatného létání, opustit hnízdo: ptáče už vylétlo z hnízda; přen. děti vyletěly z hnízda (do světa) opustily domov 3. (odkud) vykonat rychlý pohyb a tím se dostat ven, uniknout: z pušky vyletěla střela; expr. vlak vyletěl z kolejí vykolejil; viděl něco v. z okna; přen. z očí jejích vylítl blesk (Zey.); text. vylétnutí člunku vybočení ze stanovené dráhy 4. expr. (odkud) rychle, prudce vyběhnout, vyjet ven: v. ze dveří; z brambořiště vyletěl zajíc; vlak vyletěl z tunelu 5. expr. (odkud; ~) (o slovech) být pronesen, zvl. mimovolně: z jeho úst vylétly povely; to slovo vyletělo jako blesk; vyletělo mu to samo z úst; kolikrát mi něco vylítne, ani nevím (Káňa) 6. ob. (odkud; ~) po nárazu n. prudkém pohybu vypadnout: kůň se vzepjal a jezdec vyletěl ze sedla; okno se prudce zavřelo a všechny tabulky vyletěly; hodila kabelku na zem a vyletělo z ní všecko 7. (~; kam) letem (ve význ. 1) se dostat nahoru; vzlétnout: skřivan vyletěl vysoko; letadlo vyletělo nad mraky; zkoušel (kohout) vylétnout na bidélko (Svět.); v ust. spoj. na střechu vyletěl ohnivý (rudý ap.) kohout vznikl požár 8. expr. (odkud; kam) vykonat rychlý pohyb nahoru; vystoupit, vznést se; rychle vyběhnout: z odkrytého hrnce vyletěla pára; vlajky vyletěly na stožáry; opona vylítne nahoru; zátka vylítla ke stropu; – vylétla po schodech 9. expr. (~; odkud) prudce povstat; vyskočit 2; (~; na koho) prudce, zlostně promluvit: vyletěla, jako když ji bodne; při těch slovech vyletěla, vylítla ze židle; ♦ ob. expr. mohl jsem z kůže v. velmi mě to rozčililo; – je prudina, umí vyletět a udělat pořádný kravál (Káňa); jako zlá saň na mne vylítla (Něm.) 10. výbuchem třaskavin být vyhozen do vzduchu: prachárna vyletěla do povětří; silniční přejezd vylítl do vzduchn 11. ob. expr. dostat náhle výpověď, být náhle a bezohledně propuštěn: v. ze zaměstnání; vyletěl ze školy pro špatný prospěch; v. od zkoušky; ♦ v. na dlažbu ○ předp. po-; — ned. vylétati, vyletovati, vylítat