vyložený příd. 1. tech., stav. vysunutý, přesahující ve vodorovném směru: v-á konstrnkce; v. nosník; v-á římsa 2. hovor. zřejmý, zjevný, patrný 1, naprostý, jasný 4, nepochybný, nesporný: v. omyl; dopustit se v-é zrady, urážky; měli v-ou smůlu; brankář zachránil několik v-ch branek; → přísl. k 2 vyloženě hovor. zřejmě, naprosto, jasně 6: v. dobrý obchod; v. špatná hra; — v. též vyložiti I