vynésti dok. (1. j. -nesu, rozk. -nes, min. -nesl, trp. -nesen) 1. (co, koho) nesením dopravit ven: v. smetí; v. ze dvora popelnice; v. si židli na balkón; v. nemocného na zahradu; nebožtík z chalupy byl vynesen (Rais) měl pohřeb; ♦ expr. v. někoho v zubech, za límec vyhodit; ob., dnes často žert. sedněte si, ať nám nevynesete spaní (výzva hostu, aby se posadil) 2. (co, koho) nesením dopravit vzhůru: v. náklad na půdu; v. dítě po schodech; letadlo vyneslo parašutisty do výše 1000 m; vítr vynesl draka do výšky; voda vynesla tělo na břeh vyhodila; přen. kniž. a publ. přivést, postavit na vyšší úroveň (společenskou, mravní ap.), povznést: v. někoho z bídy a opovrženosti (Čech); Velká říjnová revoluce vynesla do popředí proletariát 3. expr. (co) uvést ve známost; prozradit 1, vyzradit: nic nesmlčí, všechno vynese; vyneslo se, co mělo zůstat utajeno vyšlo najevo; kamarádi na něho vynesli, že vyhrál ve sportce; ♦ v. na světlo, na povrch nějaké tajemství, pravdu odhalit, objevit 4. (co, co komu) dát, přinést užitek, zisk, výnos: sbírka vynesla několik tisíc; počítala, co jí to vynese; hospodářství nevyneslo skoro nic (Herb.) 5. (co) veřejně, úředně oznámit (ve význ. 1) (rozsudek, zákon ap.); vyhlásit 1: okresní výbor vynesl rozhodnutí; senát vynese rozsudek; ortel byl vynesen; zast. císař (byl) vynesl klatbu na knížete Ludvíka Bavorského (Pal.) 6. kniž. expr. (co) důrazně vyzdvihnout; zdůraznit, upozornit (nač): řidč. v. vážné téma symfonie; ♦ v. někoho, něčí krásu do nebe, do nebes velmi, přehnaně vychválit †7. (co) říci 3, 1, povědět: každý svou žalobu proti druhému vynesl (Lum.); v. přípitek (Podl.) pronést 8. kart. (co; ~) v. (kartu) použít jí ve hře proti soupeři; vyhodit 8: v. kulovou desítku; kdo teď vynesl?; v. poslední trumf, přen. uvést poslední svůj závažný důvod, námitku 9. geom. řidč. nanést 3: v. úsečku; zeměměř. v. kótu, bod zkonstruovat jejich polohu na mapě n. plánu z daných údajů; tech. v. detail zobrazit jej ve větším měřítku, než je výkres; — vynésti se dok. 1. řidč. (kam) vykonat pohyb vzhůru: spousta ryb vynesla se nahoru (Mach.); v. se po lanu vysoko (Pfleg.) vyšplhat se; přen. dostat se na vyšší úroveň (mravní ap.): v. se nad předsudek lidský (Podl.) povznést se; Slované nemohli sami na místo Ilyrův se v. (Havl.) 2. ob. expr. odejít 1: ze dveří se v. (Til.) 3. zeměd. (zvl. o slepicích) skončit snůšku vajec, přestat snášet; vynosit se: liliputky se vynesly ○ předp. po-, po- se; — ned. vynášeti, v. se