vynalézavý (*vynálezčivý Havl.) příd. k vynalézati; schopný vynalézat, s oblibou vynalézající: v. člověk důvtipný; v-á mysl, inspirace; v. způsob důmyslný; → přísl. vynalézavě: v. psaná reportáž; → podst. vynalézavost, -i ž.: v. lidského rozumu; režijní v. důvtip, důmysl