vypínati ned. k vypnouti: v. rádio, motor; v. elektrický proud; hovor. v. světlo; – v. obuv na napínáky; – kniž. hrdě v. čelo; v. hruď, prsa; vypínáš ke mně ručky obě (Erb.) vzpínáš, vztahuješ; – vypínáme své síly k obnově hospodářství (R. právo) silně, do krajnosti napínáme; — vypínati se ned. 1. k vypnouti se 1, 3: při zkratu se proud automaticky vypíná; – v. se na špičky; přen. kniž. po práci vypínal se jeho duch k tomu nejvyššímu (Svět.) 2. (nad koho; ~; poněk. zast. nač; čím, kým) vynášet se, vychloubat se (kým, čím), pyšnit se: v. se nad druhé vyvyšovat se; nedat se strhnout úspěchem a nevypínat se nechvástat se; vzdělaný člověk nikdy se nebude marně na svůj stav v. (Havl.); kolik roků se ona svými cestami do lázní vypíná (Zápot.); v. se dcerkou (Prav.) 3. kniž. (nad čím; z čeho; kde) trčet, čnět do výše; zvedat se, zdvihat se, tyčit se: nad městem se vypíná hrad strmí; skála se vypíná nad hladinou; hory se vypínaly z houštin lesů; nad obočím vypínalo se vysoké čelo (Pfleg.)