vypnouti dok. (1. j. -pnu, rozk. -pni, -pněte, min. -pjal, -pnul, trp. -pjat, -pnut, podst. -pětí (ve význ. přen.), -pnutí (ve význ. hmotném), přech. min. -pjav, -pnuv) (co) 1. způsobit, aby se zrušilo něj. spojení, přerušila činnost zařízení ap.; vypojit: v. rádio, zvonek; v. motor, stroj zastavit, vypnutý telefon; v. proud; v. postraněk; zř. kniž. vypětí národů z jařma (Kun.) vymanění; přen. vůli vypneme a ponecháme si jen obraznost (Šal.) 2. natáhnout něco, aby se to ve všech směrech narovnalo, stalo rovně plochým n. získalo žádaný tvar; napnout 1: v. plátno na rám; hotové díly svetru podle střihu vypneme; v. obuv napínákem; sport. v. lyže 3. kniž. natáhnout, posunout do výše n. dopředu: v. krk; v. prsa vysunout; hrdě v. hlavu vztyčit, vzpřímit; vypjal obočí (Jir.) zvedl; vypjal do výše pravici (Wint.); (pes) vypjal slechy jako vějíř (Herb.) 4. vystupňovat úsilí, intenzitu něčeho: v. všechny síly a schopnosti k splnění úkolu napnout; — vypnouti se dok. 1. (o něj. zařízení) ustat v činnosti: motor se vypne 2. řidč. dostat se do přímého, nataženého stavu; napnout se: drátěná lana se vypjala (Spáčil) 3. napřímit se, vztyčit se: vypjal se v sedle; v. se na špičky vytáhnout se; kniž. řada vypjatých důstojníků (Nový) stojících v pozoru; ruce se vypjaly do výše; (květy) vypjaly se k slunci (R. Svob.); vypnula jsem se z kočáru (Svět.) vyklonila; přen. publ. v. se ke krajnímu sportovnímu výkonu napnout všechny své síly 4. poněk. zast. (z čeho) odpoutat se 2, uvolnit se 1: vše, co se vypjalo z mezí všednosti, podrobovala kritice (Svět.) ○ předp. po-, po- se; — ned. vypínati, v. se