vypotiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) 1. (co) vydat ze sebe jako pot; pocením se něčeho (zprav. nemoci) zbavit; přen. expr. pracně, namáhavě, s úsilím vytvořit, udělat: co vypije, zase vypotí; – chřipku je třeba vyležet a v.; – nemůže v. ani článeček; snažím se, ale mozek nic nevypotí 2. (co) vydat ze sebe (vlhkost); vyloučit 3: posolené okurky vypotí šťávu 3. řidč. (koho, 4. p.) způsobit zapocení někoho: jdi si domů lehnout, ať tě maminka vypotí; — vypotiti se dok. vydat z těla pot (obyč. jako způsob léčení): jdu si lehnout a v. se; vypij horký čaj, aby ses vypotil; vypotíš se a bude ti dobře; — ned. vypocovati, v. se