vypouklý, vypuklý (*vypouchlý Čap.-Ch.) příd. 1. mírně vystupující, zvedající se z něj. plochy, vyvýšený nad něco, vystupující z něčeho; mírně vyklenutý; vydutý 1 (op. dutý 2, vydutý 2): v-é dno hrnce; v. štít; vlys s v-m vzorem; vypouklé čočky (do bateriových pouzder); vypouklá konzerva bombovaná; skříňkové hodiny s malým, vypouklým ciferníčkem (Olb.); vypuklé stříbrné ozdoby figurové (Ner.) reliéfy; vypouklý hrudník (Šrám.) vyklenutý; krátkozrace vypouklé oči (K. Čap.) vystouplé, vyvalené, vypoulené; odb. jen vypuklý konvexní: geom. v-á křivka; v. úhel, mnohoúhelník; fyz. v-á plocha; v-é zrcadlo *2. obloukovitý: ostří (měla pila) jen mírně vypouklé (Baar); → přísl. vypoukle, vypukle řidč.: (lev) vyobrazený vypoukle na pěkném medailónu (Ner.) reliéfně; → podst. vypouklost, vypuklost (*vypouchlost Čap.-Ch.), -i ž.: v. televizní obrazovky; v. lebky; přen. skulpturální vypuklost výrazu (Sez.) plastičnost