vyprázdniti dok. (3. mn. -í) 1. (co) učinit prázdným, zbavit obsahu; řidč. zast. vyjmout, odstranit z něj. obalu, nádoby ap., vysypat: v. košík, kapsy; v. nemocnému žaludek vyčerpat (med.); v. talíř vyjíst jídlo do posledního sousta; v. číši, pohár, sklenku ap. vypít nápoj do poslední kapky; v. skladiště; v. byt opustit se vším majetkem, uvolnit; v. sál, prostranství před tribunou vyklidit, uprázdnit; – v. (z kapsáře) do zástěrky chlebové drobečky (Něm.); zeměd. vyprázdněné vemeno †2. vyčerpat 1, 2: v. vzduch z malé prostory (Sab.); – v. zásoby v komoře královské (Pal.); vyprázdnění cti (Wint.) utrhání na cti; — vyprázdniti se dok. 1. stát se prázdným, ztratit obsah: voda vytekla, nádrže se vyprázdnily; náměstí se rychle vyprázdnilo stalo liduprázdným, uprázdnilo se: tleskali tak dlouho, až se hlediště vyprázdnilo 2. kniž. vykálet se: léky usnadňující nemocnému vyprázdnění