vyprovokovati dok. 1. (koho, 4. p., k čemu, koho) provokováním přimět; vydráždit 1, 3, popudit 3: dát se v. k odpovědi; v. chlapce k pračce; v. někoho ironizováním; nedejte se v. 2. (co) podnítit, způsobit, vyvolat 4: v. konflikt, stávku; nevyprovokovaný útok