vypuditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) (koho, co) mocí, násilím, tlakem dostat odněkud ven, odstranit; vyhnat 2, vytlačit 4, 5: v. vetřelce z vlasti; v. ze země původní obyvatelstvo; v. zvíře z brlohu; kouř ji vypudil z kupé; v. starosti z hlavy (Rais) zahnat; fyziol., med. v. plod (o děloze) vytlačit; — ned. vypuzovati, vypouzeti