vyrabovati dok. 1. (co, koho) rabováním (ve význ. 1) zpustošit; vyplenit 1, vydrancovat 1; vyloupit 1: v. město; vypálený a vyrabovaný dům; – je vyrabováno zlato a statky (Sova); v. židovské obchodníky 2. (co) zištným, nešetrným využíváním znehodnotit, nehospodárně s něčím naložit; vykořistit 1, vydrancovat 2: v. lesy; vyrabované hospodářství (R. právo); přen. vyrabované duše (Včel.) mající pocit prázdnoty; horn. řidč. vyplenit 5: v. výstroj 3. expr. (co) prohledat, vybrakovat 2 (ob.): v. svůj chlebník (Včel.)