vyrovnaný příd. 1. jevící duševní klid, harmonii, harmonicky ucelený; usmířený, uklidněný: vnitřně v-á žena; nehybný, v. obličej (M. Krat.); v-á povaha; v-á moudrost vyzrálá; klidné, v-é štěstí; kniha harmonicky v-á 2. jsoucí v rovnováze; rovnoměrný, stejnoměrný, vyvážený: v. krok, pohyb; v. rozpočet; v-á hra; klidný, v. život spořádaný; zeměd. v-é osivo jednotné; v. porost mající stejnoměrný vzrůst; piv. v. slad stejnoměrně vyklíčený 3. zaujímající, tvořící uspořádanou rovnou řadu; uspořádaný: v-é řady vojáků; bral dřeva z v-ch metrů (Vanč.); → přísl. vyrovnaně: v. laskavá stařenka; – v. klidné tempo; – kráčet v. v řadách; → podst. vyrovnanost, -i ž.: v. stáří vyrovnání; – úč. v. rozpočtu rovnováha mezi příjmem a vydáním; zeměd. v. obilí, porostu; – v. řady, v. též vyrovnati, v. se