vysíliti dok. (3. mn. -í, rozk. -sil) (koho, co) vyčerpat 1. zbavit fyzické n. duševní síly: dlouhotrvající hlad ho vysílil; lasice saje krev své oběti, až ji vysílí 2. řidč. vůbec způsobit snížení (životní) síly, odolnosti, schopnosti někoho, něčeho: v. konkurenta; válka vysílila zemi; — vysíliti se dok. vyčerpat se 1. (též *vysíliti M. Krat.) ztratit fyzickou n. duševní sílu: v. se nemocí, namáhavou prací, sportem 2. vůbec pozbýt (životní) síly, odolnosti, schopnosti: nepřítel se hospodářsky vysílí; půda se vysílila