vyslanec, -nce m. (vyslankyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní) 1. řidč. člověk někým vyslaný (zprav. za urč. cílem): stal se v-em starší sestry; v-i míru 2. dipl. diplomatický zástupce hodností nižší než velvyslanec: československý v. ve Vídni; obě vlády si vzájemně vymění v-e; → expr. zdrob. k 1 *vyslaneček, -čka m. (Květy, Mrš.)