vyslati dok. (1. j. -šlu, rozk. -šli, trp. -slán) 1. (koho, co kam) způsobit (služebním příkazem n. povolením, něj. nařízením ap.), aby se někdo odebral na jiné místo, zprav. za urč. účelem; poslat 1: v. zástupce do vlády; v. odborníka do zahraničí; v. pracující na rekreaci; v. vojsko na nepřítele; byl k Husovi vyslán posel (Z. Nej.) 2. kniž. (co) způsobit, aby něco bylo někam dopraveno n. se někam dostalo; poslat 2: ponorka vyslala torpédo; v. psaní, zprávu; v. na někoho, za někým, k někomu pohled; sport. publ. v. střelu na branku; — ned. vysílati