vyslepičit dok. (3. mn. -í) ob. expr. (co) prozradit to, co mělo zůstat tajné; vybreptat 2, vytlachat, vyžvanit: někde něco vyslepičila (Č. Jeř.)
vyslepičit dok. (3. mn. -í) ob. expr. (co) prozradit to, co mělo zůstat tajné; vybreptat 2, vytlachat, vyžvanit: někde něco vyslepičila (Č. Jeř.)