vyspělý příd. takový, kt. vyspěl, vyzrál: v. muž dospělý, zralý; na ta léta vypadala v-ejší; hlasy dětské i v-é (Rais); řidč. jablíčka do červena v-á (Staš.) vyzrálá; přen. je také doba v-á, blíží se k jaru (Šlej.) pokročilá; v-é hudební obecenstvo; v-á gotika; v. příslušník odborové organizace zkušený, uvědomělý; utkání sehráli v-í hráči; → přísl. vyspěle: vypadat v.; → podst. vyspělost, -i ž.: předčasná v.; duševní v.; – v. řeckého stavitelství