vystěhovati dok. 1. (co, koho) stěhováním (ve význ. 1, 2) dostat ven: v. z bytu klavír; v. všechen nábytek; – v. nájemníka na ulici; v. Němce z pohraničí; v. obyvatelstvo z ohrožené oblasti evakuovat; nucené vystěhování deportace 2. (co) stěhováním (ve význ. 1) uprázdnit: v. byt, dům; — vystěhovati se dok. (odkud; kam) stěhováním (ve význ. 1) opustit natrvalo své dosavadní bydliště, byt; přesídlit 1, odstěhovat se, přestěhovat se: v. se z města na venkov; v. se k příbuzným; v. se z vlasti emigrovat; přen. má spokojenost, mé štěstí se vystěhovaly (Jir.) odešly, zmizely