vystaviti dok. (3. mn. -í, rozk. -stav, min. -vil, trp. -ven, podst. -vení) 1. (co, koho) viditelně umístit, ukázat, veřejně vyložit (ve význ. 2) k uvědomění o něčem: v. došlé dopisy ve vrátnici; v. rakev na katafalku; buřiči vystavení na pranýři (Heyd.); nemůžeš v. na odiv ani štít, ani kopí (Vanč.) 2. (co) viditelně umístit k poučení, k propagaci ve výstavní síni, ve výkladní skříni, ve vitríně ap.: v. obrazy; zboží vystavené za výlohou, na pultě vyložené; v. výrobky na veletrhu 3. (koho, co čemu) vydat, ponechat vlivu, působení něčeho, zvl. nepříznivého: v. tvář slunečním paprskům nastavit; v. se nebezpečí nákazy; být vystaven strázni a mukám (Vanč.) 4. piv. (co) vydat, předat pivo z pivovaru distribuci: pivovar vystavil 100 tisíc hl za rok 5. (co) vyhotovit 1 (něj. listinu): v. dekret na byt; v. oddací list; obch. v. fakturu; práv. v. směnku 6. řidč. poněk. zast. (koho, 4. p.) postavit 2, rozestavit: v. hlídky; v. polní stráže (Svob.) 7. mysl. (koho, co) (o ohaři) upozornit na drobnou zvěř (strnutím těla, pokrčeným během ap.): pes vystavil bažanta 8. poněk. zast. (co) vystavět 1, vybudovat: v. si nový dům (Krásn.) postavit; vystavení Říma (Pal.) †9. stanovit 1, 3, určit 1, 3: v. několik pravidel (Ath.); – vystavili sobě nového svatého (Wint.) †10. (co) vytknout 1: mezi jiným vystavil, že tam o Ježíšovi přiliš málo napsáno (Jg.); — ned. vystavovati