vysunouti dok. 1. (co odkud) sunutím vyjmout: v. list z obálky; v. klíč ze zámku vytáhnout; vysunula ruku z jeho dlaně; zř. přen. byl vysunut z obvyklé rovnováhy (Kapl.) vyšinut 2. (co) sunutím dát, umístit výše n. dopředu: v. brýle na čelo; vysunula svrchní sukni parádní (Rais) vyhrnula, povytáhla; samou pozorností vysunul z límce hlavu jako želva (K. Čap.); v. obočí (Šlej.) zvednout, vytáhnout; – v. bradu; v. na úseku fronty průzkumné jednotky; — vysunouti se dok. 1. (odkud) sunutím se dostat ven: v. se z postele; dítě jako by se také náhle vysunulo ze svého ústraní (Šlej.) 2. sunutím se dostat výše n. dopředu: vysunula se výš, aby se celá v něm (zrcadle) viděla (Čap.-Ch.); spodní ret se vysunul; brada se sveřepě vysunula (Poláč.) vystoupila ○ předp. po-, po- se; — ned. vysunovati, v. se, vysouvati, v. se