vytáčeti ned. (3. mn. -ejí) k vytočiti: v. hlavu přes rameno; v. si vlasy do výšky; – v. knot; – v. žárovku; v. motouz z klubka; – v. kruhy na bruslích; trať vytáčí oblouk; v. figurku na soustruhu; ker. točit: v. vázu; tech. (v slévárenství) v. jádro; – v. telefonní čísla; zř. v. telefon (Lang.); včel. v. med vymetat; cukr. v. cukrovinu; – v. sud piva denně; – řidč. poněk. zast. expr. umět v. vše na dobrou stranu (Svět.); vytáčející odpověď (Něm.) vyhýbavá; rodiče mu to všelijak vytáčeli (Něm.) vymlouvali; – ob. expr. v. děvče, s děvčetem; v. valčík: ten umí v. náruživě tančit; — vytáčeti se ned. k vytočiti se: dívka se vytáčela, natřásala; – v. se s vozem; – cesta se vytáčí do kopečka (Pech.); – v. se z objetí; – v. se z povinnosti, z odpovědi; "nevím to zpaměti," vytáčel se (R. Svob.); – ob. expr. děvčata se v kole vytáčela; → nás. *vytáčívati (Lid. nov.), *vytáčívati se