vytáhnouti dok. (min. -hl, trp. -tažen, přech. min. -táhnuv, zast. -táh) 1. (co, koho odkud; co koho) tažením, taháním vyjmout (a popř. odstranit) n. dostat nahoru; (co, koho kam) tažením, taháním přemístit, dopravit: v. zásuvku; v. hřebík; v. (si) třísku; v. ruku z kapsy; v. šaty ze skříně; v. z kapsy nůž; někdo mi vytáhl peněženku, přen. ukradl; v. poslední peníze, přen. vydat, utratit; vytáhla své poslední šaty, přen. oblékla; v. meč vytasit; v. vlajku vztyčit; v. silnější rejstřík (na varhanách); v. kotvy, přen. odejít; v. utopence (na břeh); v. člověka z trosek domu vyprostit; přen. v. zapomenutý divadelní kus znovu uvést na program; – v. pluh na pole; lanovka vás vytáhne až na vrchol; v. formana (na kopec) (Jir.) pomoci mu přípřeží do kopce; ♦ nevytáhne paty z domu je stále doma, nikam se nehne; upravený, jako když ho ze škatulky vytáhne; v. (čast. spustit) stavidla výmluvnosti naplno se rozhovořit; jeden nespravedlivý groš sto jiných z kapsy vytáhne (pořek.) 2. hovor. (koho, 4. p., kam, odkud) přimět někoho, aby společně někam šel n. opustil něj. místo: kamarádi ho vytáhli mezi lidi přiměli, aby šel s nimi; v. někoho k výslechu; slunce ji vytáhlo z postele, do přírody 3. (koho, co z čeho) vyprostit z nepříznivé, nepříjemné situace; vytrhnout 6, vyrvat 4: v. chudáka z nouze; v. národ z bídy; advokát, lékař ho z toho vytáhl 4. hovor. (co z koho, na kom) obratně od někoho získat; vylákat, vymámit; (co z čeho, koho) přimět něco, někoho k něj. (lepšímu) výkonu: v. z otce, na otci kapesné; v. ze zajatce zprávy; nebylo lze z něho v. jediného slova; – vrchnost tahala, co se ze sedláků dalo v.; dirigent se snažil z orchestru v., co mohl (R. právo) dostat; v. (z auta) na silnici 120 km 5. (co) zvednout, posunout nahoru; slang. vyhnat do výšky, dostat na vyšší úroveň, zvýšit: udiveně v. obočí nadzdvihnout; v. ruce do výšky; husy s vytaženým krkem (Ner.); v. (si) kalhoty; v. knot povytáhnout; – slang. vytáhli zdi metr vysoko (Ml. fronta) vystavěli; poptávka vytáhla ceny; v. plán na 142 procent (R. právo) 6. (co) utáhnout 2; unést 1: to auto vytáhne každý kopec vyjede; – (sázka,) že to (Francek pytel pšenice) nevytáhne (Herb.) 7. (co) vyzpívat vysokým tónem (notu): v. vysoké c; uměla (hlas) tak vysoko v. (Svět.) dostat do vysoké polohy 8. (co) tažením, taháním prodloužit do délky n. i do šířky; natáhnout 3, roztáhnout 2; řidč. vůbec vysunout, prodloužit: v. vyprané záclony; v. těsto; ruka od hraní vytažená (R. Svob.); v. boty; – v. obličej (Nový); geol. vytažení ztenčení mocnosti vrstev až do úplného jejich vymizení, vyválcování 9. (co) tažením, zprav. pomocí něj. nástroje, vytvořit, zesílit n. upravit: v. brázdu (Baar) vyorat; v. drát vyrobit tažením; v. obrysy tuší zvýraznit; v. puštěné oko na punčoše; geom. narýsovat výrazně tuší rys provedený tužkou; sklář. v. nit, tabuli (ze skla) 10. poněk. zast. a slang. (co odkud) pořídit výpis z něčeho: v. z plánů konečné sumy; nesmysly z jeho listů vytažené (Havl.); v. z účtů seznamy dlužníků (Vach.) 11. k táhnouti 14: pluk vytáhl (z města) vyrazil; v. do pole (zast. polem Pal.); v. na nepřítele, proti nepříteli vytrhnout; dělníci vytáhli do ulic vyšli; ♦ ob. v. na někoho s kanónem pustit se do někoho zhurta, prudce; mysl. (o pernaté zvěři) vyletět z krytu, z lesa ap.; (o spárkaté zvěři) vyjít, vystoupit z lesa, z houštiny 12. řidč. vyprchat I 2, zmizet: dokud to samo z hlavy nevytáhne, je všecko vymlouvání jako kouř ve větru (Jah.) †13. (komu co) nabít 1, natlouci 9: sedláku v. deset ran přes koženky (Sab.) 14. (co; ~, kam) k táhnouti 8, 10: v. číslo v loterii vylosovat; v. si kartu; stud. slang. uvidíš, že mě vytáhne z matiky vyvolá; – expr. v. jedním douškem půllitr vypít; přisedli si (k němu), aby si vytáhli jedno retko (J. Mar.) vykouřili si; slunce mu vytáhlo nemoc; — vytáhnouti se dok. 1. (z čeho) tahem se dostat ven; vysunout se 1, vymknout se 1: kůň se vytáhl z ohlávky; v. se z úkrytu odplížit se; Jiskra se z vašich kleští vytáhne (Jir.); přen. v. se z chalupy jako duch (Tomeč.) vytratit se, zmizet 2. (odkud; kam) (s námahou) dostat se ven n. nahoru: v. se z vody na led; v. se na kozlík 3. expr. (z čeho) uniknout z nepříjemné situace; vytrhnout se 3: v. se ze šlamastiky (K. Čap.), z obvinění (Baar) 4. v. se, řidč. v. (Třeb.) vyrůst (do výšky): ten hoch se za ten rok vytáhl!; žito se vytáhlo nad lidské hlavy (B. Říha): zahr. (o rostlinách, zvl. ve skleníku) rychle vyrůst do výšky 5. řidč. napřímit se, narovnat se 1: v. se v celé své délce (Rais) 6. hovor. expr. (nad koho; před kým; na koho) okázale dát najevo svou nadřazenost, zdůraznit svou převahu; řidč. (~; čím; *do čeho) dokázat něco; vypracovat se 1, vyznamenat se: chtěl se v. nad kamarády, před děvčaty; v. se na soupeře vyniknout nad ně; – řidč. byl to krásný boj a naši se vytáhli; v. se svým uměním (Sedl.); zř. v. se do rekordu (Bass) 7. tahem n. tlakem se roztáhnout do větších rozměrů: svetr se příliš vytáhl; boty se nošením vytáhnou ○ předp. po-; — ned. vytahovati, v. se