vytýkati ned. k vytknouti 1-3: v. žákům chyby kárat je za ně; právem mu to bylo vytýkáno vyčítáno; nevhodné vytýkání drobností; zast. ust. spoj. teď nám budou (v Římě) oči v. těmi pikharty (Jir.) stavět před očí, předhazovat je; – řidč. směr, jejž vytýkal svým dílem Manet (Matějček); zř. zast. pravicí v. do lidu (Jir.) ukazovat; – v. za dobrý příklad (někoho) (Z. Nej.) uvádět; (to) netřeba snad ani v. zdůrazňovat; mat. v. společného činitele z mnohočlenu; → nás. vytýkávati