vytřásti dok. (1. j. -třesu, rozk. -třes, min. -třásl, trp. -třesen, přech. min. -třás) 1. (co odkud) třesením, natřásáním způsobit, aby něco vypadlo; vytřepat 1, vyklepat 1: v. drobty z kapsy; v. zrnka z klasu; v. sníh z kabátu setřást; zř. v. někoho z jeho zasnění (Til.) třesením vyburcovat; ♦ v. peníze (jen tak) z rukávu lehce, snadno vydat; expr. v. z někoho (někomu) duši zabít někoho (často žert.); tech. (v slévárenství) v. odlitek z formy 2. (co) třesením, natřásáním zbavit něčeho nežádoucího; vyklepat 2, vyčistit 1, vytřepat 2; řidč. natřást, načechrat: v. šaty, pokrývku; v. zástěru, ubrus; – v. sukénky (Herrm.); text. v. koudel zbavit ji zbytků pazderů; zeměd. vytřesená sláma 3. (koho, 4. p.) natřásáním, otřesy unavit: ta bryčka nás vytřásla; zmrzlá trať lyžaře vytřásla; — vytřásti se dok. 1. natřásáním, otřesy se unavit: na koni se člověk vytřese; v. se při jízdě tramvají 2. řidč. expr. (odkud; ~) třaslavým krokem vyjít: za námi vykulhá a vytřese se houfec (vězňů) (Ner.) *3. expr. (z čeho) třesením se probrat: v. se z mrákot (Šlej.); — ned. vytřásati