vytříti dok. (1. j. -třu, kniž. -tru, 3. mn. -třou, kniž. -trou, rozk. -tři, min. -třel, trp. -třen, přech. min. -třev) 1. (co, koho) třením zbavit vlhkosti; osušit; (co, *koho) třením vyčistit (zvl. uvnitř), zbavit nečistoty vůbec; (co) třením zbavit zbývajícího obsahu: v. pokožku ručníkem; v. koně věchtem; – v. pokoj, podlahu; v. ránu vatou otřít; řidč. v. (si) oči, uši; v. (si) brejle, péro (Ner.); v. se od hlavy k patě mokrou houbou (Havl.); ♦ ob. v. (čast. vymést) s někým všechny kouty uložit mu všelijaké, zvl. podřadné a nepříjemné práce; řidč. expr. vytři mu žaludek (Kosm.) vyhubuj mu; v. někomu zrak (*fousy Jir.) překvapivě vyzrát na někoho, napálit, překonat někoho; – v. kastrol kůrkou; zeměd., text. v. len zbavit jeho vlákna pazdeří 2. (co odkud) třením dostat ven, odstranit; (co) třením spotřebovat: v. slzy, pot z očí; v. krev z rány; písmo bylo z desek vytřeno (Čap.-Ch.); přen. v. si spánek z očí (Baar); – v. omáčku (chlebem) 3. (co čím) třením pokrýt vnitřek něčeho vrstvou něj. hmoty n. tekutinou; vymazat 1: v. formu tukem; v. ránu dezinfekčním prostředkem 4. řidč. (co) třením vyhloubit, vytvořit: drhnutím hrbolovitě vytřený stůl (Arb.) vydřený; vybočit z obyčejných vytřených kolejí (Staš.) vyježděných 5. ryb. (co, koho) tlakem vypudit z ryby jikry n. líčí k umělému oplodnění: v. a oplodnit jikry; v. pstruha; — vytříti se dok. *1. třením se opotřebovat: kolečka (hodin) se vytřou (Neč.) 2. ryb. (o rybách) vypustit jikry n. mlíčí: ryby se v rybníce vytřely; — ned. vytírati, v. se