vytasiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) prudce vytáhnout, vytrhnout z pochvy (sečnou n. bodnou zbraň); tasit 1: v. dýku, meč; za tyto myšlenky meč vytasil (Svět.) začal bojovat; přen. srdce k boji v. (Wolk.) být připraven k myšlenkovému boji 2. expr. (co) vytáhnout 1, vyjmout 1: v. sešity (Glaz.); v. stokorunu (Nový) 3. stud. slang. (koho, 4. p.) vyvolat ke zkoušení: vytasil mě prvního vytáhl; — vytasit se dok. expr. (s čím; řidč. čím) neočekávaně vystoupit: v. se s novým návrhem; v. se s lahví vína; v. se poslední vůlí (nebožtíkovou) (Jir.); chlapec se vytasil s kapesní svítilnou (Pujm.) chlubivě ji ukázal; v. se s barvou (ven), přen. říci veřejně, co si myslí, co zamýšlí