vytočiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) provést něčím kruhovitý pohyb na místě n. v malém oblouku; otočit 1; otočením nařídit; natočit 3: v. trup vpravo; v. při brzdění brusle špičkami dovnitř; – v. loď do proudu; v. auto k chodníku; v zatáčce nestačil vůz v. 2. (co) točením zvednout, posunout do výšky: v. knot lampy; kníry vytočené do špiček 3. (co; co komu) točením uvolnit, vyprostit; rozbalit něco stočeného: v. šroub; v. papír z psacího stroje; v. ruku ze sevření vykroutit; – v. motouz z klubka 4. (co) točením vytvořit, vyrobit, udělat: v. patou v zemi důlek; v. na ledě piruetu; v. dobře zatáčku projet jí; ker. v. nádobu na hrnčířském kruhu; tech. (v slévárenství) v. jádro vytvořit otáčením šablony 5. (co) točením získat: v. telefonní číslo; v. si jinou stanici na přijímači; hovor. v. si redakci telefonicky zavolat; (flašinetář) si vytočil svůj denní chlebíček (A. Mrš.) vydělal; cukr., včel. odstředit, centrifugovat: v. cukrovinu; v. med vymetat 6. (co) točením vyprázdnit, vyčerpat: v. sud piva; v. celý film; včel. v. plásty 7. řidč. expr. (co) obratně zařídit, upravit; řidč. expr. (co z koho, čeho) obratně dostat, vymámit: v profesorském sboru to nějak vytočí (J. Kvap.); slova nelze prostě odvolat nebo v. (Vrchl.); – dovedl z dědečka v. vše (Hál.) 8. nář. expr. (koho, 4. p.) vytančit 3: v. děvče o muzice; — vytočiti se dok. 1. vykonat kruhovitý pohyb na místě n. v oblouku; otočit se 1: v. se dokola; v. se na podpatku 2. řidč. změnit na místě n. v malém oblouku svůj směr v opačný; otočit se 3: v. se s vozem na pole; kormidelník se vytočí přídí proti větru (Lid. nov.) otočí loď 3. (kam) změnit svůj směr vůbec: otočit se 4: pěšinka se vytočila kolem skály 4. točením se vyprostit, dostat: v. se z náručí někoho; v. se z uliček starého města vyjít, vyjet 5. řidč. expr. (~; z čeho) obratně se dostat z něj. situace; vymluvit se 2, vyzout se 2 (expr.): vytočil se, že si jí v té vřavě nevšiml; v. se z nějakého slibu, ze šlamastyky 6. nář. expr. dosyta užít tance (v. vy- II), vytancovat se, vytančit se: děvčata se chtějí o muzice v.; — ned. vytáčeti, v. se